takhle bloguje černá kočička Charlie

Jak jsem se ztratila

23. července 2007 v 20:26 | Charlie |  Charlottka bloguje
Hned od začátku července se vydali Jitka s Milanem na dovolenou k jeho rodičům na Slovensko. Ještě předtím ale vznikl problém, kde mě po tu dobu ubytovat. K úkolu se statečně přihlásili Jitčini rodiče.

Celou dobu se zdálo být všechno v pořádku, až cestou domů - po deseti dnech - když Jitka volala rodičům, že už jsou na cestě, jim tatínek oznámil, že jsem už před dvěma dny utekla a nikdo mě zatím nikde neviděl ani živou ani mrtvou.

Po počátečním šoku proto poprosila Milana, aby na mě začal a prosit mě, abych se co nejdřív vrátila (víme totiž, že jeho myšlenky dobře "slyším"). Jitka mezitím poprosila archanděla Ariela, jestli by mi mohl pomoci a postarat se o mě cestou zpět. Když se ptala archanděla Rafaela, jestli mi něco není a požádala ho, ať mi kdyžtak pomohl získat dost energie na cestu, uklidnil ji slovy "nic jí není". Naposledy se obrátila ještě na archanděla Michaela, zda by mi mohl pomoci s orientací při cestě a aby mě pomohl vrátit domů dřív, než dorazí a nebo případně druhý den ráno.

Tak - ponoření každý ve svých myšlenkách - strávili více než polovinu zbývající cesty. Při každém dalším telefonátu rodičům se Jitka ptala, jestli už jsem se vrátila a stejně tak i na nádraží taťky, který je přijel vyzvednout. Nic. Navíc se Milan nemohl zbavit pocitu, že si z nich všichni děláme legraci.

Když za dalších asi 15 minut dojeli domů, hned se Jitka opět cvičně zeptala, kde je kočka?
"Jak to víš?" ptala se udiveně mamka a zavolala na ségru Věrku: "už můžeš, už je zavřeno."
A přišla ségra se mnou v náručí.
Jak jsem se tam najednou ocitla? Chvíli po té, co taťka odjel na nádraží, volala k rodičům paní, že je u ní doma stejná kočička, po jaké se před dvěma dny ptali. Mamka nelenila - vzala kočičí přepravku a spěchala tam - a byla jsem to opravdu já - Charlie...

Závěr šťastného shledání nic netušící mamka okomentovala slovy "takže vy jste dva kouzelníci a proto musíte mít černočernou kočku".
Protože náhody (téměř) neexistují, všichni víme, že telepatie a andělská terapie opravdu fungují. Když jsme se pak všichni ocitli v ložnici sami, příjemně jsme se tomu zasmáli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karolicek Karolicek | Web | 23. července 2007 v 20:27 | Reagovat

Ahojky......na mim blogu se muzes prihlasit do souteze o MISS DOLL....takze pokud te bavi delat dollzky urco to zkus =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.